Možná zrovna teď, když čtete tyto řádky, řeší Anna Chladová situaci, kterou jí není co závidět. Své druhé dítě totiž čeká právě v době, kdy ve Filipově Huti, v jednom z nejchladnějších míst České republiky, bývají běžně aspoň dva metry sněhu. Jejího muže, lesníka Vítka, čekají v té době perné dny v Písku, kde dálkově studuje vysokou školu, a tak bude Anna s jedenapůlletou Emou doma sama.
„Když nebude zbytí, porodu se ujmou kluci z horské služby ve Kvildě,“ uvažuje Vítek. A paní dodává: „Ve Filipově Huti jsme jediní s malým dítětem, a proto jsme pro Emu chtěli sourozence co nejdřív.“
Léto je tu nádherné, zatímco zima je obvykle tak drsná, že i zvěř se odtud stahuje do nižších oblastí Šumavy. Že by ale Chladovi propadali pocitům osamění, to nehrozí. Jejich hospodářství totiž zahrnuje jezevčíka Gerda, ridgebacka Barču, kocoury Filipa a Macoura, berana Borise, ovci Frídu a její další tři kamarádky, o hejnu kachen nemluvě. „Už když jsme domeček s pomocí kamarádů stavěli, mysleli jsme na to, že v něm chceme provozovat rodinný penzion,“ říká paní Chladová.
Narodila se v Praze, jako malá se stěhovala s rodiči do Soběslavi, pak do Kašperských Hor, a když se seznámila se svým mužem, následovala jej do Filipovy Huti, kde v chalupě kousek odtud žil už jeho dědeček. Jako vyučená kuchařka-číšnice, která napřed pracovala ve větším penzionu Hájenka, si dokázala představit, že zimu stráví péčí o hosty rodinného podniku. Na rozdíl od muže, jenž se často musí pohybovat na běžkách při práci na svém úseku v polesí, ji totiž běžky zrovna neberou. „Jednou před lety jsem na nich musela vyrazit, jinak bych se nedostala do práce. Ale Vítek mě naštěstí doprovázel.“
Aby Anna mohla s malou zůstat doma a věnovat se penzionu a aby rodina měla pro děti a občas přijíždějící Anninu maminku potřebný prostor, přistavěli ke dřevostavbě část, která umožnila rozšíření na čtyři pokoje. Hostům i tento počet dopřává rodinnou atmosféru. „Z řady z nich se stali naši přátelé, třeba Kindlovi běžně dopisy podepisují jako děda a babi, a letos malé vyrobili postýlku pro panenky,“ říkají Chladovi. Protože ale nejbližší školy i doktoři jsou odtud daleko, rádi by si časem ještě vybudovali v Kašperských Horách zázemí, kde by paní s dětmi mohla zůstat v případě potřeby přes týden během extrémně krátkých zimních dní.
Tisk článku » | Poslat článek »
