Abych byla upřímná, po pár letech putování po garsonkách jsem si koupila dokonce celé 2 + kk v lokalitě Prahy, jíž vévodí nemocnice (Vinohradská) a krematorium (Strašnické). Stejně prakticky jsem pojala i rekonstrukci koupelny. Věděla jsem jedno: výsledek musí být takový, abych na něm už do smrti smrťoucí nemusela nic podstatného měnit.
V mých laických očích měla tahle místnost několik vad a jedno velké plus: okno. Konečně! Vana půjde pryč, rozhodla jsem se coby vyznavačka sprchování. Navíc za čas se do ní možná sama ani nevyšplhám. Rozmyslet si, jaké vybavení by mi naopak vyhovovalo, a ještě k tomu by se mi líbilo, bylo těžší. Kolikrát já se pohádala sama se sebou! To nejdůležitější mi sdělili moji dva báječní řemeslníci, Zdeněk Beran s Vráťou Šantrůčkem: rozmístění vodovodů i odpadů umožňuje zahrát si v koupelně hru mého dětství ‚škatule, škatule, hejbejte se‘. S touhle informací v kapse a s nadějí v srdci, že oblíbený časopis mých mladších a šikovných kamarádek Marianne Bydlení nenechá ve štychu ani toho, kdo se vymyká čtenářskému věkovému průměru, jsem napsala do redakce.
Další velkou starost tedy ze mě sejmula až designérka Andrea: v jaké barvě koupelnu vyvést, aby mi teď nepřipadala moc starosvětská a za čas naopak buď nepříhodně rozverná, či zoufale okoukaná? Andree prý stačilo, když si mě párkrát prohlédla, jaké barvy obvykle nosím: hnědou, béžovou, krémovou, bílou… Když jsme dorazily do obří prodejny obkladů, zamířila rovnou k předvybraným vzorkům. Ocitnout se v té záplavě barev, vzorů a materiálů sama, zbláznila bych se. Z téhož jsem, přiznám, podezřívala ji, když navrhla, aby se pračka šoupla do skříňky. Kdo to kdy viděl, proboha?! Já tedy ne. Exkluzivitě nápadu musel odpovídat i materiál, to se ví – americký ořech, a masiv k tomu. S obojím ladila cena… tedy než inženýra Stratila z truhlářské firmy Aurelia Morava napadlo, že pračku schová pouhé čelo a horní deska. A taky jo, náklady byly náhle poloviční!
Uf, i další srážku s realitou – po rozbitém zrcadle, díře vyvrtané jinde či zoufalství řemeslníků z nepravých pravých úhlů – jsem přežila v duševní pohodě. Andrea mě totiž za ony týdny nenápadně přivedla k tomu, že sebedůkladnější přestavba a zařizování, co člověka stojí majlant i neklidné spaní, je vlastně jenom báječná hra.
Řekly o proměně
Interiérová designérka Andrea Beranová „Renata skvěle zareagovala na možná dost odvážnou předložku – otisk palce. I když sama by si ji v obchodě asi nevybrala, tady jsme najednou obě viděly, že sem patří, a už tu zůstala.“
Moje dcera Adélka „Máminu novou koupelnu bych si klidně přestěhovala do svého bytu. Je
elegantní, má ale šmrnc a není usedlá. Můj nejoblíbenější kousek je ta úžasná předložka.“
Před proměnou
Pračka v čele – žádná krása. Umyvadlo zabíralo v klikatém prostoru nesmyslně místa. Úzká vana, vmáčknutá do zdi, zaručovala, že při uklouznutí si nejdřív roztřískám hlavu o ostrý roh a poté domorduju tělo. Bílé obklady: tak trochu špitál. A nikde žádné inteligentní prostory k ukládání!Po proměně
Jednoduchá k užívání, nápaditá, elegantní… taková je teď pro mě moje koupelna. Za dřevěnými dvířky se skrývá pračka, nahoře mám krásnou odkládací plochu a do horních polic se mi vejde úplně všechno, co tu nutně potřebuju! Pouze k tomu pravěkému cykasu, kterým Andrea ozdobila skříňku, mám výhrady: vyhnal dva květy – dlouhé tuhé šlahouny. Snad mě za čas nevystěhuje…Jak na to
Jestli se vám současná koupelna vůbec nelíbí, celou ji vybourejte. Nenechávejte nic z minula, jen by to kazilo nový šmrnc.Barvu obkladů si vyberte třeba podle svého šatníku.
To, co nejraději nosíte, to jsou vaše barvy!
Víte, že vám vana určitě nebude chybět? Pryč s ní! Ve sprchovém koutě můžete mít pohodlné sedátko, nemusíte v něm přece jen stát!
Nábytek zvolte z takového dřeva, které odolá vlhkosti.
Nákupní košík
stavební práce 52 000 Kčobklady a sanita 51 603 Kč
textil 10 035 Kč
nábytek 28 000 Kč
celkem 141 638 Kč
doplňky 13 228 Kč
celkem 154 866 Kč
Tisk článku » | Poslat článek »
