Navrhla jak stojací věšák v podobě stromu, tak menší věšáky z větví na zeď. „Strašně se nám to líbilo, byla to láska na první pohled,“ říká František Štěpánek. „Kdysi jsme se ženou někde viděli hrábě jako věšák, zaujalo nás to, přišlo nám to praktické i neotřelé. Zauvažovali jsme o tom i teď, ale větve zvítězily. Strom je ideální, má spoustu větviček, které můžete využít na zavěšení mnoha věcí.“ Zuzana nechala vyrobit podstavce a do nich zamontovat větve. „Je to poetické. Jsem ráda, že se jim to líbilo, že nechtějí mít chodbu obyčejnou nebo jen praktickou. Oba jsou nekonvenční povahy, mají rádi netradiční řešení, jsou otevření bláznivým nápadům a to je fajn.“
Stromy vedly Zuzaniny myšlenky i při výběru dalšího vybavení, až nakonec pojala celý prostor jako zahradu. „Na zem jsem dala koberec, který působí jako tráva. Moc se líbí fence Pamele, okamžitě si na něj lehla. Na botník se ideálně hodily krabice z Ikea, vysloveně inspirované bednami na zeleninu. Dá se z nich sestavit úplně všechno – křeslo, skříň, knihovna, police. Smontovali jsme tři dohromady tak, aby vznikl botník. Větrá to a v modré barvě vypadá luxusnější. A protože je všechno takové syrové, neuměla jsem si představit, že bych dělala jen bílé nebo třeba růžové zdi. I výmalba je výrazná. Použila jsem červenou a tyrkysovou barvu na části zdí a šedý pruh, který je doplňuje a současně vytváří jiný geometrický obrazec. Úzký dlouhý prostor chodby je tak barvami členěn na víc ploch a jako by nabyl na objemu.“
„Kdyby to bylo na mně, tak je tam černá, bílá a hotovo,“ říká František Štěpánek. „Ale žena a Zuzana to chtěly barevné, tak jsem to nechal na nich. Když jsem viděl návrh, říkal jsem si, že je to opravdu hodně barevné, ale že se do toho radši nebudu montovat, byly z toho nadšené. No a teď když to vidím, strašně se mi to líbí, změnil jsem názor.“
František prý měl jediný požadavek – velké zrcadlo, v němž by se dobře viděli, ale ne centrálně umístěné. „Mám totiž životní vzpomínku, jak jsem někam vešel, přede mnou bylo zrcadlo a já se dost vyděsil. Nebyl jsem tu krásu v noci schopen pobrat…“ Naopak si však přál něco, čemu se mnoho mužů vyhýbá – hodiny naproti vchodu: „Aby člověk viděl, v kolik chodí domů.“
Řekly o proměně
Designérka Zuzana Bernasovská „Když se člověk nemusí držet tradičních postupů, je to občerstvující. Myslím, že výsledek je poetický, a přitom veselý.“
František Štěpánek „Když mi Zuzana ukázala návrh na věšák v podobě stromu, řekl jsem: to chci! Od toho nápadu se pak všechno odvíjelo a z celé proměny mám velmi dobrý pocit. Taky jsme tomu nechali čas, nebylo to unáhlené, ale s rozvahou. Návrh se pozvolna stavěl.“
Fenka Pamela „Nejlepší je ten koberec! Ten určitě vybírali pro mě. Už ani nemusím na louku…“
Před proměnou
Malý botník, který zdaleka nepojme všechnu obuv, takže ta se hromadí po obvodu stěn. Na druhém konci chodby pouze stojan, na kterém se viditelně kupí šatstvo. Jinak tu není nic, jen prázdnota, nuda a chlad. Důkaz, že minimalismus nemusí být vždy ideální. Na druhou stranu – poskytuje prostor pro změnu!Po proměně
Šatstvo i boty jsou schované ve skříni, stěny svítí barvami, v chodbě zavládla přívětivost a radostná nálada. Zrcadlo zvětšuje prostor a zvyšuje pocit vzdušnosti. Originální nápad na věšáky v podobě větví pomohl proměnit obyčejnou chodbu bytu v zahradu.Jak na to
Sepište si, co všechno na chodbě musíte a chcete mít. Stanovte si, jaké úložné prostory pro to budou ideální a kde je pro ně na chodbě vhodné umístění.Pamatujte i na volné místo pro pohyb.
Snažte se prostor co nejvíc využít. Podobně jako naše designérka, která zvolila stoličku v takové podobě, aby se dala zasunout pod botník a nepřekážela.
Nákupní košík
nábytek 23 997 Kčvěšáky 4 100 Kč
koberec 1 290 Kč
celkem 29 387 Kč
doplňky 10 073 Kč
celkem 39 460 Kč
Tisk článku » | Poslat článek »
