Arturův pokojík ale zatím na svou proměnu čekal. „Byly v něm zbytečně velké skříně a kvůli množství nábytku nešel nijak uspořádat. Potřebovala jsem nějaký impulz, který by mě ke změně postrčil, nemohla jsem ale investovat příliš mnoho peněz,“ vysvětluje Petra. O to větší radost měla z výhry, protože mohla Arturovi dopřát mimořádně kvalitní nábytek – skříň, která se nekonečným otevíráním nerozklíží, a postel, jež vydrží skákání veselého malého raubíře. Přestože celý byt vytvořila sama a fantazii má jako výtvarnice velkou, těšila se na spolupráci s naší designérkou Andreou.
V cenovém limitu osmdesáti tisíc vybraly v Ma Maison tři kusy: postel, komodu a skříň. Zvažovaly šedou variantu nábytku, ale nakonec se rozhodly pro univerzálnější bílou, s níž budou moci kombinovat další barvy. Petra chtěla, aby byl pokoj klasický, s dominantní postelí umístěnou uprostřed jedné ze stěn. Andrea proto navrhla rozmístění nábytku tak, aby správné místo dostal také psací stůl, police na hračky a kout se zrcadlem, v němž Artur piluje úšklebky a grimasy. Zvažovaly možnost zazdění dveří, které Arturův pokoj propojují s Petřinou ložnicí, ale nakonec se je rozhodly ponechat. „Artur je ještě malý, a tak v noci stále ocení, že se může rychle schovat u mámy,“ říká Petra. Jejich ložnice jsou teď navíc uspořádány zrcadlově, a tak i když jsou dveře zavřené, jako by se na sebe ve spaní dívali.
Když byl vybrán nábytek v Ma Maison, prošly Petra s Andreou společně byt a rozmýšlely, které kusy nábytku by francouzskou komodu, skříň a postel nejlépe doplnily. Rozhodly se pro skříňku k patám postele, židli k psacímu stolu a pro sedátko k zrcadlu. Natřely je výraznou zelenou a tyrkysovou barvou, které pak použily i na nově vyráběných kusech nábytku. Andrea se totiž rozhodla pokračovat v dotváření dětského pokoje tak, jak je Petra zvyklá – pomocí OSB desek.
„OSB desky jsou velmi univerzální a líbilo se mi, jak je Petra v bytě využívá, shodly jsme se proto, že nejlépe doplní elegantní nábytek z Ma Maison, který však nevyplní celý prostor velkého pokoje. Také jsem nechtěla, aby jen on určil styl pokoje,“ říká Andrea, která je použila na desku pracovního stolu, na jednoduché skříňky, rozmístěné po stěnách, a na velkou policovou skříň tak, že nechala působit jejich nijak nemaskovaný surový materiál, jen vnitřek několika skříněk natřela Arturovou oblíbenou zelenou barvou. Tu dostal i nový lustr, který podle Andreina nákresu Petra vyřezala ze dvou desek. Jedna malá otevřená skříňka z OSB desky je umístěna u zrcadla, druhá vedle postele, kde funguje jako noční stolek i jako police na knížky, které si Artur s maminkou čtou před spaním. Všechny hračky a knihy pojme velká policová sestava umístěná naproti posteli. „Je na kolečkách,“ upozorňuje Andrea, „a to umožňuje snadný přístup k zapadeným věcem, kdykoli ji lze přemístit podle potřeby jinam a může fungovat i jako dělící stěna.“ Na desce velkého psacího stolu je zase dostatek prostoru pro nádoby s pastelkami a fixami. Artur totiž po rodičích zdědil výtvarné sklony, rád kreslí a maluje. Co trochu povyrostl, čím dál častěji si chodil kreslit k Petřinu velkému stolu, chtěla proto, aby měl svůj vlastní pracovní kout. Andrea ho umístila k oknu, kde kromě něj stojí i malířský stojan.
Výrazným dekorativním prvkem pokoje je i černobíle károvaná látka přehozu na postel a čalounění židle u stolu. Stejná látka zakryla také pohled do prosklených dvířek komody z Ma Maison. Měly z ní být i rolety nad okny, nakonec ale vyhrály jednoduché bílé poloprůsvitné rolety z Ikea, které neodpoutávají pozornost od ostatních velmi výrazných detailů pokoje, jimiž jsou i originální hračky, které pro něj vyrobili rodiče – ‚zubaté‘ panenky, panáčci a různá malá strašidla, dřevěné malované skládanky a kostky. Petřiným dílem je i paraván a malba králíka na zdi za postelí. Ten teď v noci hlídá Artura.
Před proměnou
Původní Arturův pokojík zaplňovaly velké skříně, postel a malý stoleček s židličkou, u kterého si Artur kreslil. Jeho mamince Petře se nedařilo množství různorodých kusů nábytku v pokoji útulně uspořádat. Artur navíc začal trávit stále více času u jejího velkého psacího stolu, a tak bylo jasné, že předškolákovi stávající pokoj už brzy přestane vyhovovat.
Po proměně
Podařilo se skloubit množství stylově odlišného nábytku a originálních děl výtvarníků. Především díky jasnému barevnému konceptu, který v neutrálním světlém základu pracuje se dvěma sytými zářivými barvami, a díky použití surových masivních OSB desek na stylově neutrální praktické nábytkové kusy.
Řekly o proměně
Designérka Andrea Beranová „Můj prvotní plán byl, že s typickým francouzským nábytkem nemusíme nutně vytvořit kopii francouzského interiéru – pomocí barev a dalších materiálů může vzniknout pokoj vyhovující i malému uličníkovi.“
Výherkyně Petra Hlavatá „Přiznávám, že mě Andrea občas musela malinko usměrnit ve výtvarné kreativitě. Moc si cením jejího smyslu pro kompozici, barevného cítění a taky trpělivosti a pozitivního přístupu. Skvěle jsme si porozuměly ve využití OSB desek, s nimiž mám dobrou zkušenost – mám z nich podlahu v obýváku, kuchyňskou desku i desky pracovních stolů. Jsou levné, pevné, hezké a dobře se s nimi pracuje.“
Jak na to
Pokoj malého kluka nemusí být modrý a pokoj holčičky růžový. Většina dětí má stejně nejraději zelenou!
Ani v případě dětského pokoje se nebojte bílé barvy nábytku. Je to klasika, protože je opravdu univerzální.
Experimenty patří do dětského světa, proměna je základ dospívání. Řiďte se tím v barvách i vybavení a ničeho nelitujte.
Děti ocení kvalitní nábytek, který jim ušetří nepříjemné sdělení: „Mami, já nevím jak, ale ono se to rozbilo.“
Pokud nemůžete nebo ani nechcete zařídit pokoj v jednom stylu starého nábytku, kombinujte ho s neutrálním moderním – nám v tomto případě nejlépe posloužily OSB desky.
Nákupní košík
výhra Ma Maison 80 000 Kčosvětlení 799 Kč
textil 8 089 Kč
celkem 88 888 Kč
doplňky 2 851 Kč
celkem 91 739 Kč
Líbil se vám tento článek? Předplaťte si Marianne Bydlení a každý měsíc dostanete 150 stran skvělého čtení. A k tomu dárek!
Tisk článku » | Poslat článek »
