Když zdi promluví

Ilustrace článku dne

Když zdi promluví

Napsat si na zeď pokoje oblíbený citát? Proč ne! „Čím šílenější budete mít nápad, tím líp!“ řekl naší designérce mladý pár.

Autor: Korecká Ludmila | 02. 06. 2010

Alžběta Havlová si s mužem a dcerkou užívá radosti zařídit si byt úplně podle svého. „Přestěhovali jsme se sem z podnájmu, kde bylo všechno vybavení, takže jsme si to tady mohli zařídit úplně svobodně podle svých představ, žádný kus nábytku nám neurčoval styl, nemuseli jsme k ničemu nic ladit,“ říká Alžběta. „Jen jedno z minulého bytu přispělo k tomu, jak vypadá ten současný. Tam byla šedivá podlaha, černý železný lustr jako ze středověku, vypadalo to jako v mučírně. To nás jen utvrdilo v tom, že nechceme šedivé, chladné věci, že nechceme žít v nudném, strohém prostoru.“ „Pořád mi říkali, abych nedělala nic upjatého, že chtějí mít v bytě barvy a netradiční nápadité věci, že si můžu dovolit jakoukoli ‚úchylárnu‘!“ říká designérka Zuzana Bernasovská a Alžběta se směje: „Čím šílenější byl Zuzanin návrh, tím víc jsme z toho byli nadšení! S mužem máme stejný vkus. Jen já se rozhoduju okamžitě a chci to hned, zatímco on nad vším dlouho přemýšlí, měří, vybírá, porovnává a zvažuje.“

Naše designérka Zuzana Bernasovská tady měla volné pole působnosti. „Chtěli jsme jen velký pracovní stůl, velkou pohovku a zelenou barvu,“ říká Alžběta. „Tu jsme viděli u známých a zamilovali jsme se do ní.“ Jak Zuzana kreslila další možnosti barevného pojednání prostoru a nábytku, dostala se k zelené červená. Na desce velkého stolu. „Červenou mám ráda, ale není to dlouho,“ konstatuje Alžběta. „Až ve chvíli, kdy jsme si pořídili červený kočárek na dítě, jsem si začala kupovat červené oblečení, abych s ním ladila. Do té doby jsem se červené bála, že je to barva trochu vulgární, příliš vášnivá. Pak jsem ale zjistila, že je moc hezká, příjemná a povzbuzující.“ Alžběta už se těší, jak bude mít na velké červené desce stolu svůj počítač, až se po mateřské vrátí do práce na plný úvazek. „Jen musíme zabránit tomu, aby nám na stole vznikal nepořádek. Ta velká plocha svádí k tomu, aby na ni člověk všechno odkládal.“

Stůl chtěli mít v podobě pracovní desky, ale ne položené na kozách, jak se to obvykle dělá. Zuzana nechala u řezbáře vyrobit velkou lakovanou desku na míru výklenku a položila ji na nohy vysoustruhované z masivního dřeva. Každá noha má jiný tvar. Vznikl opravdu originální kus nábytku, který v bytě nepřehlédnete.

Podobně je to s tapetou na zdi za pohovkou. „Pro mě je písmo krásný grafický prvek, ale oni chtěli, aby měl text význam,“ říká Zuzana a Alžběta dodává: „Původně jsem tam chtěla dát citát z mého oblíbeného románu 1984 George Orwella, jenomže se ukázalo, že můj muž ho nečetl! Chápete, celých osm let jsem nevěděla, že nečetl pro mě zásadní knihu, to bylo dost šokující. Musím mu ji koupit k Vánocům. Pak jsme si vzpomněli na text písničky naší oblíbené kapely At the Drive-In, kde se v refrénu říká: Kdyby tyhle zdi mohly mluvit, nikdy bych jim nic neřekl. To se parádně hodí, říkali jsme si, to tam musíme mít. Zuzana si pohrála s velikostí a tvarem písmen, některá slova udělala červená, a je to dokonalé. Skvěle to ladí s červeným stolem. Když řemeslník tapetu nalepil, i v noci jsem vstávala a koukala se, jak je to krásné.“ S originální tapetou podle svého návrhu je spokojená i designérka. „Vyrobila ji česká firma a za velmi dobrou cenu. Navíc je voděodolná, takže se dá omýt, což je v rodině s malým dítětem velmi praktické.“

Díky malé Anežce je v obývacím pokoji také postel rodičů. Chtěli jí totiž udělat dětský pokoj, a proto se vzdali ložnice. „Přijde mi zbytečné mít jenom spací místnost na úkor dětského pokoje,“ říká Alžběta. A tak je kovová postel v pokoji. A dokonce má i skutečná nebesa. „Jsou nad ní totiž střešní okna, což je nádherné,“ říká Alžběta. „Když prší, dobře se spí v tom zvuku kapek ťukajících na sklo. Když jsou hvězdy, koukáme na ně. A ráno nás budí sluníčko.“

Před proměnou

Zrekonstruovaný pokoj čeká na kreativní práci designérky. Poskytuje jí skvělý základ – podlahu materiálem i barvou sladěnou s dveřmi, atypický půdorys a členité zdi se šikmými střešními okny. Navíc ho obývají lidé, kteří jí ve všem dávají volnou ruku.

Po proměně

Těžko říct, co návštěvníka ohromí první. Tapeta se slovy? Zelené stěny? Stůl s červenou deskou? Výrazné solitéry se vzájemně neruší díky tomu, že každý má svůj prostor. Základem je vždy jedna barva, a pokud jde o vzor, zvolila designérka jen čáry. Žádná z barev není pozadím pro jinou, každá (i bílá) má stejnou důležitost a dohromady skládají celek jako písmena skládají slovo.

Řekli o proměně

Zuzana Bernasovská „Díky tomu, že mi dali povolení cokoli vymyslet, měla jsem možnost pro ně vytvořit originální stůl a tapetu. Vyrobily je české firmy, se kterými určitě budu dál spolupracovat. Je radost vidět, jak věci od základu vznikají, jak se vyjímají v bytě a jakou z nich mají lidé radost. I v barevnosti jsem si mohla dovolit ‚rozpětí duhy‘ a využila jsem toho. Tak jak se vkládá několik barev do bílého základu, tady jsem vkládala bílé solitéry do barevného prostředí. A ony září.“

Alžběta Havlová „Chtěli jsme velký stůl, aby se nám na něj vešly dva počítače. Chtěli jsme velký gauč a před ním prostor, abychom si mohli natáhnout nohy. Chtěli jsme sytě zelené stěny. To všechno máme. A ještě několik dalších realizovaných skvělých nápadů designérky, do nichž jsme se zamilovali. Pracuju jako redaktorka ranního vysílání Radiožurnálu, vstávám ve tři dvacet. Snad i proto potřebuju veselé barvy, aby mě nabíjely energií. Podobu našeho pokoje považuju za úžasnou a cítím se v něm výborně.“

Jak na to

Stěny nemusíte malovat od podlahy ke stropu. Je působivější jakoby z nich vyseknout barvou jiné obrazce.

Využívejte rolet a zástěn transparentnějšího typu, než jsou například posuvné dveře. Zachováte si tak důležitý dojem většího a členitějšího prostoru.

Zvažte možnost pojmout místnost multifunkčně. Které činnosti mohou probíhat v jednom prostoru? Není některý kout nevyužitý? Možná zjistíte, že váš byt není tak malý.