V loňském říjnovém čísle při vyhlášení vítězů naší soutěže o vybavení obývacího pokoje za 85 tisíc korun jste se s Janou Hanuliakovou a Pavlem Sedlákem mohli seznámit poprvé. Když jsme mladý pár libereckých lékařů na sklonku léta navštívili, abychom jim oznámili sladkou novinu o vítězství v soutěži sponzorované firmou Interiéry Šesták, měli hlavy plné představ a snů. Týkaly se jednak budoucí podoby jejich nového, ale vlastně starého bytu, který si pořídili hlavně kvůli atraktivní dispozici obývacího pokoje.
Jana s Pavlem byli tak nabuzení chutí zvelebovat si byt k obrazu svému, že už v létě, ještě před vyhlášením naší soutěže, začali s jeho rekonstrukcí. Pavel, lékař anesteziologicko-resuscitačního oddělení, se chopil dláta a těžkého kladiva a sám se pustil například do vybourávání všech dveřních zárubní. Sny aktivního páru byly ale také cestovatelské povahy – ani ne týden poté, co jsme jim v Liberci předali certifikát o výhře, totiž vyráželi na měsíc do Kyrgyzstánu, aby se tam pokusili zdolat sedmitisícovku. A protože ještě před vyhlášením výsledků soutěže měli jasno v tom, že nechají zbourat příčku mezi obývacím pokojem a kuchyní, aby se prostor co nejvíc otevřel, během horolezecké cesty probíhalo schvalování všech papírů a žádostí. „Bourala se nosná zeď, místo které přišly traverzy, takže muselo proběhnout stavební řízení,“ zasvěcuje nás Pavel Sedlák. „Předpokladem kladného vyřízení žádosti bylo získání podpisu všech sousedů, přičemž dvě třetiny z nich musely souhlasit, protože jde o družstevní byt v domě, kde jsou některé byty i v osobním vlastnictví. Taky adrenalin svého druhu, co vám budu povídat,“ říká Pavel. I zdržení úředního šimla způsobilo, že se bourat začalo až v listopadu, přičemž už od poloviny září schraňovala Jana s Pavlem několik úlovků, které si pod vedením naší interiérové designérky Saši Dýckové pořídili na výletě v Praze. „Řádili jsme ten víkend jako černá ruka – psací stůl v prodejně Decoland, plastové doplňky z obchodu Kartell, všechno jsme nakoupili během Dní Marianne s příjemnou slevou,“ líčí Pavel. A Jana dodává: „Jeden prodloužený víkend taky padl na pokládku 64 m2 nové podlahy. Pavel měl trochu strach, aby to nevypadalo, jako že dva doktoři fušují do řemesla podlahářů, ale můj otec, ač urolog, už má za sebou nejednu stavební zkušenost. A je to přesně ten dubový dekor, který jsme chtěli.“ Dvojice měla zálusk na tento odstín podlahy proto, aby se k němu dobře hodil zhruba sto let starý jídelní stůl se židlemi po Janině babičce, neboť šlo o jediné kousky z předchozího zařízení, jež si přáli zachovat. Naše designérka tuto volbu bezvýhradně schválila. „Půlkruhový výklenek u oken je přesně tím nejdůstojnějším místem pro památeční soupravu, jejíž židle jsme nechali nově očalounit,“ říká Saša.
Výběru látek a barev na stěny přikládala velkou důležitost. Jednak proto, že kardioložka Jana preferuje elegantní, jemné až konejšivé odstíny, a pak taky proto, že potáhnout se nechávalo i nové křeslo. Jana s Pavlem byli v době výběru látek a barev plní zážitků z cesty do exotických končin, a tak volba padla na zemitější odstíny barev a na exkluzivní látky s jemnými, místy až exotickými dekory, přičemž látky z křesla a jeho polštářů se opakují na polstrování židlí u stolu. „V Kyrgyzstánu je hodně domů nabarvených do šedo-tyrkysové kombinace. Moc se nám to líbilo, a tak máme podobný odstín na centrální stěně obýváku, na vázách i dalších doplňcích.“ Spolu s volbou látek a barev se řešilo i pojetí kuchyně. „Jana původně chtěla barový pult, aby byl obývák od kuchyně i trochu oddělený,“ říká Saša. „Nechala si ale vysvětlit, že ostrůvek s varným centrem a dostatkem odkládacích ploch vedle i úložných uvnitř splní hned několik funkcí. Včetně té, aby u něj mohly být barové stoličky a aby spolu s digestoří z nerezu tvořil pocitovou hranici mezi kuchyní a obývákem.“ Jana si také napřed myslela, že linka by měla být na nožičkách, aby se podlaha pod ní dala vytírat. Po náhledu kuchyně v 3D vizualizaci, jak ji Saša navrhla, bylo však jasné, že kompaktní tvary sluší kuchyni lépe.
K čistotě a eleganci jejích linií přispívá řada detailů, například nerezové prvky či skrytí nevzhledného kotle u okna zástěnou, čímž se vytvořil další úložný prostor. Na úložné plochy Saša pamatovala i v obýváku, ať už v podobě kontejneru, či prosklené skříňky z tmavého masivu.
Před proměnou
Obývací pokoj má sice v prostoru u okna zajímavou dispozici a místo jako stvořené pro kulatý stůl po babičce, ale v protilehlém koutě vládne nuda. Bílá kožená sedací souprava – po předchozích majitelích bytu stejně jako oblíbená lampa na visutém rameni – na pozadí bílých stěn neboduje, lustr je de mode, stejně jako skříňka s šuplíky. Na zemi je lino a jediný zajímavý podnět vnášejí fotky na stěně.Po proměně
S laminátovou plovoucí podlahou s dubovým dekorem ladí veškerý stolový nábytek. Kulatý tvar desek nižších stolků koresponduje s tvarem skleněných váz, trojrozměrné dekorace na stěně a stínidel obou světel z elegantního kovu. Snímatelný potah pohovky ze světle béžového semiše se doplňuje s odstíny kůže na podlaze. Noblesně tlumený tón má i tyrkysová barva centrální stěny, kterou korunuje dekorace – trofej asociující adrenalinové vášně Jany a Pavla. V pokoji se setkává několik stylů a výborně si rozumějí.Techno styl vyrovnává etno styl
Technicistní styl velmi oslovuje Pavla. Designérka ho nechala zaznít kovovými prvky na nábytku v obývací části a plně rozvinout v kuchyni. Četné nerezové prvky se tu objevují např. na myčce, na lednici, u digestoře, na světlech, troubách, kávovaru i na doplňcích. Strohé linie kuchyňské linky přitom skvěle vyvažuje etno styl s přírodními prvky v obýváku.
Řekly o proměně
Jana Hanuliaková „Byt jsme si pořizovali právě kvůli dispozici, která slibovala, že po úpravách vznikne otevřený prostor. Bourání a vůbec celá proměna byla moc zajímavá a oba nás bavila. Designérka vždycky jako třetí rozhodla, když jsme my dva nevěděli a hrozil svár – má úžasnou schopnost prosadit svůj názor, aniž by naštvala lidi kolem.“Designérka Saša Dýcková „Jana i Pavel mají vkus a jsou činorodí. Například nelenili a přetřeli výklenek v jídelní zóně z bílé na šedivou, když si uvědomili, že chtějí zjemnit přechod mezi bílým stropem a tmavší šedou barvou na stěně. Pokud si nebyli jistí, konzultovali se mnou i zdánlivé detaily, neboť právě o těch to často je.“
Jak na to
Velký otevřený prostor může být v kontrastu stylů techno a etno, ale musí v něm být sjednocující prvky: podlaha, barvy a materiály.Pokud chcete mixovat staré s novým, proč ne. Staré však musí fungovat jenom jako koření moderního menu.
Chcete-li do jednoho kompletu kuchyně, obývací a jídelní zóny přičlenit ještě i zónu pracovní jako Jana s Pavlem, i to je možné. Stůl i židle ale musejí zapadat do stylu dalšího zařízení a v prostoru by měly působit co nejodlehčeněji: zde má stůl sice docela bytelnou desku, ale jinak lehce působící kovovou konstrukci. A vzdušně působí i průsvitný plast kontejneru se zásuvkami a průhledné nohy židle.
Nákupní košík
výhra vč. podlahy 85 000 Kčstavební práce 140 000 Kč
nábytek 278 024 Kč
spotřebiče 77 809 Kč
osvětlení 16 170 Kč
výmalba celý byt 10 000 Kč
celkem 607 003 Kč
doplňky 86 968 Kč
celkem 693 971 Kč
Líbil se vám tento článek? Předplaťte si Marianne Bydlení a každý měsíc dostanete 150 stran skvělého čtení. A k tomu dárek!
Tisk článku » | Poslat článek »
