Počátkem roku 2010 se Ann náhle ocitla bez zaměstnání. „Pětadvacet let jsem pracovala v továrně na hliník. Ta ale začala masově propouštět. Tomu jsem padla za oběť i já,“ vysvětluje. „A tak jsem se rozhodla toto životní zemětřesení využít ve svůj prospěch. Celoživotní zálibu v zařizování bytů jsem povýšila na svoji novou profesi.“ Společně s bratrem Gertem, který už patnáct let vyrábí originální svítidla, si Ann ve svém domě v belgickém Bonheidenu založila firmu Matasdetee. Produkty tak klientům nabízí přímo ve svém obýváku.
Během posledních třiceti let jezdila Ann každý rok do oblasti Provence v jižní Francii, aby tam nakupovala ve svých oblíbených starožitnictvích a vetešnictvích. Navzdory zálibě ve starožitnostech se ale nakonec s manželem rozhodli postavit si nový dům. „Chtěla jsem buďto starý barák, nebo naopak naprosto nový, ale nic mezi tím. Náklady na rekonstrukci starých budov bývají obrovské a nikdy je nemůžete předem přesně odhadnout. Proto jsme raději zvolili novostavbu. Nikde není psáno, musí působit chladně.“
Přízemí, kde se nacházejí ložnice a koupelna, i první patro, kde je obývací pokoj, kuchyň a velká terasa, jsou zařízeny směsí starého a nového nábytku. Všude tu najdete objekty, které si Ann přivezla ze svých cest do Provence.
„Co sis to zase koupila?! ptají se mě zděšeně moji přátelé, když vidí, že jsem si domů přinesla něco starého a hodně divného – jako třeba okenní rám. Prostě mi připadal krásný, a tak jsem ho pověsila nad postel do pokoje pro hosty,“ směje se Ann a vzpomíná: „Náš táta obchodoval s tropickým dřevem z Afriky. Ze svých cest vozil domů spoustu krásných uměleckých předmětů. Náš předchozí dům jich byl plný. Bratr se mi smál, že jako v muzeu.“
Ve svém novém domě Ann ale ze své africké sbírky vystavuje už jenom ty nejlepší kousky. Dominantami prostoru se nyní stala svítidla, která vyrábí její bratr Gert. Místnosti, které mají díky svým strohým liniím spíš pánský charakter, obohacují o dotek něhy a zdobnosti. Jeho tvorba balancuje mezi uměním a řemeslem. Používá hodně ornamentálních prvků, jako jsou krajkové motivy, které kombinuje se syrovými industriálními konstrukcemi. Základním materiálem pro výrobu Gertových lamp je polyester.
„Není to mrtvý materiál. Vlákna a pigmenty, které do něj doplňuji, z něj dělají živoucí strukturu,“ říká. „Klasická žárovka byla nahrazena úspornými a LED žárovkami, které mají chladné světlo. Polyesterová stínidla jim dodávají měkkost a příjemně tlumí jejich ostré záření.“
Na Gertových lampách je dobře patrné, že jsou vyráběny ručně – všechny nepřesnosti, chyby a nepravidelné stehy jsou dány na odiv. A právě ony dotvářejí finální výrobek. Podobný charakter má také povlečení, prostírání a další interiérové textilie, kterými má Ann vybavený celý dům, a která ve svém studiu prodává pod názvem Modrá hodina.
Jejich autorkou je Mia Geysens, která část života strávila v exotických zemích. Její vlastní kolekce textilu se zrodila až nedávno, když se přestěhovala do Číny. „Mým záměrem je stůl nebo postel skutečně ‚obléknout‘, proto mívá moje lněné prostírání knoflíky a stuhy,“ popisuje.
Mia klade důraz na kvalitní vypracování lemů a prošívání, na jednoduché zapínání, kde nepravidelný steh je spíš záměrem nežli nedopatřením. Efekt jejích výrobků spočívá ve hře mezi světlem a stínem, kompaktním a transparentním materiálem. Prakticky vše je v bílé barvě, jen s decentním proužkem či vyšíváním nebo třeba aplikacemi z perleťových knoflíků. „Název textilních produktů Modrá hodina odkazuje na moment mezi dnem a nocí, který obvykle sdílíme s rodinou nebo s přáteli okolo stolu,“ vysvětluje.
Útulnost, hřejivost materiálů i barev a zřetelný dotyk lidské ruky jsou společným jmenovatelem všech předmětů nejen ve studiu Matasdetee, ale také v Annině domě, který je zároveň nejlepším showroomem pro její klienty.
Kouzlo nedokonalosti
Tisk článku » | Poslat článek »
