Kavárenské začátky
Faru v Klentnici, která pamatuje napoleonské války i panování Josefa II., si Radek a Petra Džiubanovi vyhlédli při svých toulkách po Pálavě. V té době byl jejím majitelem kunsthistorik Jan Press, který začal dům rekonstruovat pro svoji pětičlennou rodinu. Když se Džiubanovi od známých náhodou dozvěděli, že od svého záměru usadit se v Klentnici rodina upustila, věděli hned, že dům koupí. Faru sousedící s kostelem zasvěceným sv. Jiří poznáte podle barokního štítu zářícího do ulice. Džiubanovi v citlivé rekonstrukci pokračovali. Odkryli fresky, repasovali dřevěné podlahy a nechali opravit empírová kamna. Historický prostor dovybavili stylovým kavárenským nábytkem a na nečekaném místě otevřeli podnik, kde se pod dozorem baristy Michala Křížky servírují vybrané kávové speciality.Kávová společnost
Spojení rodiny Džiubanových s kávou trvá bezmála dvacet let. Všechno začalo emigrací v létě 1989, kdy pan Džiuban starší zamířil se svou ženou a dcerou ve dvanáctsettrojce přebudované na kempovací auto přes česko-rakouské hranice a syn Radek je o něco později následoval. Listopad 1989 rodina trávila v utečeneckém táboře, dodnes mají schované průkazy uprchlíků s datem 17. listopadu. Právě tady si v Květech přečetli článek o Karlu Štědrém, který u nás jako první začal pronajímat automaty na kávu. A pak se jim naskytla příležitost koupit první repasovaný automat. Tak vznikla firma, která dnes vedle automatů provozuje také kavárnu a rodinný penzion v Klentnici na Pálavě.Přitažlivost místa
Při rekonstrukci se v domě našla madona, která byla nejdřív považovaná za bezcennou, ale po použití skeneru se ukázalo, že se jedná o vzácnou dřevořezbu ze 13. století. Pojmenovali ji Klentnická madona. Její kopie se zanedlouho objeví ve farní zahradě vedle sochy sv. Jiří. Do sadu se Radek chystá zasadit staré krajové odrůdy moruší a mišpulí. „Během každoroční pouti se sem do pohraničí vracejí lidé, kteří tu před válkou prožili dětství, vzpomínají třeba, jak ve zdejším kostele ministrovali. Aby nikdo nemusel do kostela nahlížet nedůstojně klíčovou dírkou, nechali jsme sem nainstalovat mříž,“ říká Radek Džiuban, listuje farní kronikou a ukazuje nám plánek vesnice z roku 1938, kde jsou očíslované domy se jmény jejich bývalých majitelů.Pozvání do domu a do krajiny
Tisk článku » | Poslat článek »
