Na kávu na Pálavu I

Ilustrace článku dne

Na kávu na Pálavu I

Rodina Džiubanových namíchala pálavskou idylu z vůně kávy a rodinné sounáležitosti a vytvořila místo s mimořádnou přitažlivostí.

Autor: Doležalová Hana | 21. 01. 2012

Před dvěma lety otevřeli Džiubanovi v moravské Klentnici kavárnu Fara, ke které letos přibyl i penzion. Rodinná historie spojená s kávou ale začala na podzim 1989 emigrací do Rakouska, kde otec se synem založili firmu na pronájem automatů na kávu, která operovala v Čechách a na Moravě. Až po pěti letech neustálé jezdění mezi Čechami a Rakouskem syna Radka unavilo a rozhodl se usadit v rodném Brně. Tady pro něj architekt Marek Štěpán postavil dům z betonu, skla a bambusu.

Souznění s architektem, jehož hlavním oborem jsou sakrální stavby, přineslo i další spolupráci, tentokrát při rekonstrukci klentnické fary. Na otevření kavárny, díky níž se o neznámé moravské vsi začalo mluvit až v Praze, přirozeně navázala stavba rodinného penzionu, který architekt umístil do bývalých hospodářských budov. „Naše původní představa byla otevřít minikavárničku o pěti stolcích, aby měl tatínek zábavu. Představovali jsme si, že bude stát na zápraží s fajfkou a čas od času uvaří příchozím kávu,“ vzpomíná Radek Džiuban na nepříliš ambiciózní podnikatelský záměr motivovaný spíš láskou k Pálavě a ke kávě než vidinou zisku.

Otevření podniku přimělo pana Džiubana staršího, aby se po téměř dvaceti letech vrátil zpátky domů. „Měl jsem radost, že jim můžu pomoct, že budu prospěšný,“ vzpomíná. Původní vidina kavárny, do níž jen občas zabloudí náhodní hosté, se ale brzy po otevření rozplynula. „I když mě Radek uklidňoval, že nám to tu půjde, nemohl jsem uvěřit, jak to od začátku fungovalo. Za pěkného počasí jsme dávali stoly i ven, zhruba každých čtrnáct dní sem o víkendech jezdily skupiny, pořádali jsme svatby,“ popisuje pan Džiuban senior překvapivý úspěch.

Lidé ze vsi si navykli chodit do kavárny o sobotách a nedělích odpoledne, zastavovali se tu cyklisté projíždějící pálavskou krajinou i náhodní turisté. Stále více návštěvníků, kteří se tu občerstvili, tu chtělo zůstat. Rostoucí poptávku po ubytování se Džiubanovi rozhodli vyřešit přebudováním původních chlívků a staré školy v útulné pokoje.

I na obytné části se autorsky podílel architekt Marek Štěpán, který se tentokrát ve shodě s majiteli rozhodl pro moderní řešení kontrastní ke starosvětskému pojetí kavárny. Nová dřevostavba na starých základech si přesto přívětivostí a útulností s historickou částí nezadá. Použití surových přírodních materiálů – zejména dřeva, ale také hliněných zdí a betonových stěrek vyvolává v návštěvnících pocit, že se na krátký výjimečný okamžik stávají součástí přírody a krajiny, s níž penzion příjemně splývá.

Pozvání do domu a do krajiny

Výjimečné  penziony

Za branami Krumlova I

Za branami Krumlova II

Na kávu na Pálavu II

Čerstvý vítr do Bukovan

Čerstvý vítr do Bukovan




Tisk článku » | Poslat článek »

Obálka nového čísla

Nové číslo

  • Velké ekologické číslo
  • Odolné podlahy
  • Jaro v pokoji

Objednejte si předplatné

'
Facebook

Přihlášení k odběru novinek

Design by Marianne Bydleni

Proměny

Ilustrace příběhuNadčasový obývák
více >>

Ilustrace příběhuLovecký salonek
více >>

Ilustrace příběhuBio eko laboratoř
více >>

Nově na bydlení

Ilustrace příběhuV jejím stylu: Riikka Westerlund
více >>

Ilustrace příběhuÚnik z města II
více >>

Ilustrace příběhuÚnik z města I
více >>

Anketa

Jak jste byla spokojená se zásobením obchodů zbožím, dárky a ochotou personálu během minulých Dnů Marianne?

Jsem absolutně spokojená, všude to fungovalo tak,

Jsem docela spokojená, jen občas někde nastal drob

Nebyla jsem moc spokojená, v mnoha provozovnách do

Výsledky anket >>