PROMĚNA: Bydlení na 21m2

Když se před časem Zuzana Havlíčková rozhodla, že se osamostatní i ve svém bydlení, věděla, jakou hotovost na to má a na kolik si vezme hypotéku. „Jak jsem vstoupila na terasu téhle garsonky, chytla mě i přes svoji omezenou plochu a to, že zařízení interiéru bylo hrozné,“ říká Zuzana, když stojíme na terase u střechy činžovního domu v Praze-Holešovicích. Byt má 27 m², z čehož 6 m² patří terase, a když se z něj vystěhoval předchozí nájemník, působil byt stísněně. V předsíni se tlačila lednička a na ní vařič, vmáčknout se sem podařilo i dvě skříňky, které ovšem překážely při vstupu do pokoje. V něm pak byla postel a psací stůl, několik skříní různých rozměrů, vesměs z tmavého dřeva. Pocit stísněnosti umocňoval sešlapaný šedohnědý koberec po celé ploše pokoje a skříně skoro až ke stropu. O pračce a úložném prostoru v koupelně si předešlý nájemník mohl nechat zdát – byla zde malá vana nezajištěná zástěnou, takže voda stříkala ven až do předsíně, protože velké posuvné dveře nesahaly až úplně k podlaze. Stěně s umyvadlem vévodily plastové poličky a zrcadlo v plastovém rámu. Z bílých dlaždic v koupelně i ze žlutých v předsíni bylo zřejmé, že jejich instalace proběhla už před několika desetiletími.

Zuzana Havlíčková oslovila řemeslníka, který se osvědčil při adaptaci bytu jejích rodičů, a ten ve vyklizeném bytě začal po etapách s takřka generální rekonstrukcí: oškrábal omítku, strhl veškeré obklady, vyboural umyvadlo, malou vanu, dveře do koupelny i veškeré příslušenství v ní, postaral se o nové rozvody elektřiny i vody. Zuzana obrousila stylové dveře do pokoje a s pomocí bratrovy přítelkyně je natřela bílou barvou, bíle vymalovala i stěny, přičemž dumala, jak do malého prostoru pokoje i koupelny dostat všechny své bytové sny. „Měla jsem představu, ale chtěla jsem ji probrat s někým, ke komu mám důvěru, a protože Marianne Bydlení čtu dlouho, poslala jsem do redakce fotky interiéru ještě před bouráním a vyklízením,“ říká Zuzana Havlíčková. V redakci proměna zaujala interiérovou designérku Zuzanu Bernasovskou, která byla při první návštěvě v bytě mírně rozpačitá z přání, že její jmenovkyně chce do tak malého pokoje i kuchyň vlastně se vším všudy. „Zuzanu jsem zpočátku od myčky i tvaru kuchyňské linky do L odrazovala, protože měla představu bílé linky a já jsem považovala za prvořadé řešit v bytě spaní, tedy obývací část. Nechtěla jsem, aby ve výsledku všechno vypadalo tak, že Zuzka bydlí v kuchyni,“ říká naše interiérová designérka a dodává: „Po několika schůzkách jsem ale viděla úplně jasně, že Zuzka je do vaření totální fanda a že bez pořádné kuchyně se proměna garsonky neobejde.“

Klíčovým momentem proměny bylo, když designérka Zuzana přivedla jmenovkyni do prodejny Paráda. „Nad tím množstvím parádních tapet jsem se rozzářila,“ říká Zuzka. Od této chvíle věděla, že na stěnu chce jeden z vytipovaných dekorů s květy a lístky, a chápala, že volbě bude nutné uzpůsobit i barevné ladění kuchyňské linky. Ve hře byl nejdřív docela tmavý odstín tapet s květinovým motivem, ale nakonec si Zuzana vybrala světlejší odstín, ke kterému jí designérka schválila jemně béžovou barvu kuchyňské sestavy s nerezovými úchytkami a lištami, se sporákem z nerezu a také s jedním dílem z matného skla a se světle šedou pracovní deskou. Kuchyňská linka výborně akcentuje dekor tapety. Do prostoru vnáší moderní eleganci, ale zároveň zjemňuje atmosféru v pokoji tak, že při letmém pohledu od balkonu si vůbec nepřipadáte jako v pokoji, kde je zároveň i plnohodnotná kuchyně. Dřez s vodovodní baterií je totiž v rohu kuchyně, která má tvar do L, a pokud je posuvná textilní zástěna roztažená, baterii i kratší část linky zakryje i při pohledu z pohovky či z postele. „Napřed jsem uvažovala o tom, že předěl mezi kuchyňskou částí a pokojem bude ze skla. Zuzana Bernasovská mě ale přesvědčila o tom, že sklo by nebyla šťastná volba. Je dražší, jeho pojezd by vyžadoval víc místa, údržba by byla náročnější, a hlavně by znesnadňovalo proudění vzduchu prostorem. Na vzdušných textilních dílech je vedle ceny příjemný i fakt, že kdykoli mě v budoucnu omrzí, mohu je vyměnit,“ vysvětluje majitelka. Jako obklad se jí líbí drobná mozaika, a tak s ní zpočátku počítala do kuchyňské zóny. Naše designérka se ale se Zuzanou shodla v jednoduchém a vtipném nápadu, s jehož pomocí lze přirozeně rozvinout atmosféru pokoje, pokud je jeho součástí i kuchyň: tapeta z centrální stěny v pokoji se využije místo obkladů i nad pracovní deskou kuchyňské linky. Původně nad pracovní plochou zamýšlené mozaiky se tedy Zuzka ráda vzdala, když se ukázala možnost využít zbytků krásné tapety. Aby v exponovaných místech nad dřezem a nad sklokeramickou deskou papírová tapeta neutrpěla úhonu, kryje ji průhledné sklo. To je uříznuté na míru ve sklenářství a upevněné v hliníkovém rámu. Tak se stěna nad pracovní deskou krásně leskne, a navíc se dá i lépe udržovat v čistotě než samotná tapeta. V místnosti, kde se zároveň spí i vaří, plní důležitou funkci digestoř: Zuzaně se sice nejvíc líbí velká komínová, ale v zájmu finanční úspory jí tady stejně dobře poslouží jednoduchá digestoř s filtrem. „Smažit řízky nebudu, na ty zaskočím k rodičům, ale moc ráda peču, takže přinejhorším, když něco spálím, budu intenzivně větrat otevřenými dveřmi na terasu,“ poznamená Zuzana. Do kuchyňské linky si v Ikea zároveň s digestoří vybrala vestavné spotřebiče, tedy lednici a sporák se sklokeramickou deskou, kterému nechybí ani multifunkční trouba. Myčku užšího rozměru, než je ten standardní, si našla v internetové prodejně, kde ji koupila za výhodnější cenu.

Pocit kovově technicistní elegance, v kuchyni zjemněný romantickou tapetou, navozuje v obytné zóně konstrukce velké postele, ale i malá kovová lampička nebo kovové nohy stolku. Díky umístění na patře postel reálně i opticky zvětšuje obytnou plochu pokoje a Zuzaně ušetří každodenní rozkládání postele. „Když by tady byl jen rozkládací gauč, stále bych musela zastýlat a uklízet peřiny, a to by mě asi dlouho nebavilo,“ vysvětluje. Stropy garsoniéry jsou naštěstí natolik vysoké, že na okraji postele může sedět, a ani v tu chvíli se nekrčí ani nezavadí o efektní lustr s perleťovým efektem. Jeho tvar je v souladu s kulatým tvarem stolku dole. Patrová postel vytváří útulné zákoutí pro pohovku, jejíž červený potah atmosféru protepluje i osvěžuje. Intimní nádech stvrzuje menší chlupatý koberec a světelný řetěz, kterým designérka ozdobila spodní kovové mřížky patrové postele. Bílý koberec je navíc skvělým protipólem lustru. Když se pohovka s růžovým potahem roztáhne, mohou se Zuzkou v pokoji přespat další tři lidé. Bílou barvu z kvítků na tapetě designérka rozvíjí nejenom bílým stolkem a kobercem, ale i bílými skříňkami s lesklým povrchem, o kterých byste určitě neřekli, že původně jsou koupelnové. Bílá je také police na stěně a stínidlo lampy na nízké bílé skříňce. Sytou cyklámenově růžovou barvu potahu naproti tomu rozvíjejí úložné boxy ve skříňkách, takže nic tady nevypadá náhodně a garsoniéra navzdory své polyfunkčnosti působí čistě a přehledně. „Je to tady pořád malinký, ale krásný a je to jen moje…“ dodává Zuzana.

Řekli o proměně
Zuzana Havlíčková „Mám velkou radost z kuchyně, i když s její instalací byly problémy. V Ikea řekli, že ji sestaví do 14 dnů. Když ale přišli jejich technici, řekli, že pracovní deska má jednu hranu zakulacenou, a tak nejde připevnit ke zbytku. Načež se instalace v ceně skoro deseti tisíc korun zase o pár týdnů odsunula. Výsledek je ale perfektní a už se nemůžu dočkat, jak kamarádům na kolaudaci něco dobrého uvařím.“

Zuzana Bernasovská „Pod kobercem byly parkety v natolik dobrém stavu, že jsme je po mírném přebroušení mohli přiznat a v pokoji vznikl solidní základ. Aby i malinká koupelna dýchala vzdušností a dopřávala iluzi prostoru, použily jsme spolehlivý fígl: na podlaze jsou velké lesklé dlaždice v barvě antracitu, ke kterým jsme na stěny zvolili drobnou světlou mozaiku. Růžový strop má šmrnc a k antracitu na podlaze se skvěle hodí.“

Před proměnou
V garsoniéře zabíral místo tmavý úložný nábytek, a tak atmosféra v místnosti byla smutná a těsná. Postel umožňovala přespání pouze jedné osobě, která si mohla uvařit jenom něco malého na vařiči v předsíni, kde stála i lednička. Ve starosvětsky pojaté koupelně byla jen sprcha a úložné prostory suplovalo několik plastových poliček.

Po proměně
Díky rozkládací pohovce a široké posteli v patře vznikl prostor na spaní až pro čtyři osoby. Pomyslnou ložnici a obytný prostor odděluje od plnohodnotné kuchyně zástěna z textilie v lištách, která propouští vzduch, a když se shrne, tak i světlo. Kovový styl postele i doplňků jako lampa či nožky stolku vnáší moderní švih a vzdušnost, kterou podtrhují odhalené parkety.