Dva v jednom

Ilustrace článku dne

Dva v jednom

Bývalí spolužáci přišli do Prahy za prací a pronajali si byt, ve kterém jsme jim pomohli zařídit pánský a dívčí pokoj

Autor: Marianne bydlení , Hana Doležalová | 03. 07. 2008

Vláďu nebylo společné bydlení s Hankou ničím novým. Když během studií oboru fotografie ve Zlíně nedostali kolej, žili ve dvoupokojovém bytě ještě se dvěma spolužáky. Jedna místnost sloužila holkám a druhá klukům. Potom postupně dostudovali a Vláďa odešel kvůli práci do Prahy. Tady přebýval u známých a dokonce žil nějaký čas i v ateliéru. Ve chvíli, kdy ho bezdomovectví omrzelo a cítil, že by potřeboval někde zakotvit, potkal Hanku, která právě také začínala hledat v Praze podnájem. Protože jim oběma někdejší soužití ve studentské komunitě maximálně vyhovovalo, začali nové útočiště hledat společně.

Libeňský byt, v němž teď žijí, byl třetí v pořadí, na který narazili. Hned při první návštěvě také oba věděli, že našli. Když se v poloprázdném podnájmu trochu rozkoukali, napadlo Hanku, jestli by se nenašel jednoduchý způsob, jak byt proměnit tak, aby se tu cítili doma. Nakonec přišla na to, že pokud musí respektovat původní zařízení a má velmi omezený finanční limit, neví si sama rady. Naše designérka Jana Vařechová Holoubková začala inventurou zařízení. Vyzvěděla, co tu současným podnájemníkům nejvíc chybí a co překáží. Ukázalo se, že oba jednohlasně postrádají prostorné pracovní místo a že je zároveň štve ohromná bílá skříň v Hančině pokoji. Toto jednoduché zjištění odstartovalo proces postupné recyklace stávajícího nábytku. Na černě natřené malířské kozy z Hornbachu přišly místo klasické stolní desky skříňové dveře, jejichž rozměry zhruba odpovídaly původní představě o velikosti pracovního stolu. Stojiny byly také jediným novým kusem nábytku, který jsme do Vláďova pokoje pořídili. Původní postel Jana zakryla prošívaným přehozem a místo čela použila bambusový paraván z Ikea, o který se Vláďa může pohodlně opřít, když si na posteli chce třeba číst. Další krok proměny opět potvrdil, co dokážou v místnosti způsobit barvy. Za pracovní stůl Jana zvolila extravagantní tmavě šedou, která působí vyzývavým dojmem stejně jako nepopsaná tabule. Tento prostor tvoří skvělý neutrální podklad pro Vláďovu práci s fotografiemi.

Zeď oživila třemi červenými pruhy nařezanými ze samolepicí nástěnky, na které lze snadno přichytit obrázky a plánky. Červené kabely určené původně k zavěšení lustru Jana použila netradičně. Spustila ze stropu dva vedle sebe a elektrosmyčkou utáhla oko kolem zářivky. Zářivku Jana zvolila proto, že nejlepší pro práci na stole je podélný zdroj světla, který pracovní plochu rovnoměrně osvětluje. Množství fixů a tužek, které bylo třeba uspořádat, roztřídila do plastového plata určeného původně ke skladování příborů.

Pro Hanku, která přišla do Prahy teprve nedávno, znamená společný podnájem skutečné zázemí. „Každý večer se tu sejdeme, dáme si kávu a někdy si povídáme až do půlnoci. Když má některý z nás chuť a čas, nakoupí a uvaří. Nemáme žádná pevně dohodnutá pravidla, řídíme se spíš citem a momentální náladou,“ popisuje život v dvojčlenné komunitě. Hanka poskytla Janě příležitost, aby vytvořila pokoj ozvláštněný hravými romantickými prvky v Hančině oblíbené barevnosti, kterou ,opsala‘ z plakátů vylepených na zdi. Jana se od začátku soustředila na to, aby našla způsob, jak neutralizovat nejnápadnější kousky, které tu musely zůstat zachované, a jak sem dostat chybějící pracovní stůl a lampu. Nakonec si hravě poradila nejen s obrovskou skříní, ale také s postelí v selském stylu a s přežitým lustrem pocházejícím z osmdesátých let minulého století. U lustru stačilo vyšroubovat skleněné baňky a nahradit je barevnými textilními stínidly z Ikea. Skříň jsme odlehčili tak, že jsme vysadili dveře, dvě z křídel jsme použili jako desky pracovních stolů. Křídlo s velkým zrcadlem jsme opřeli o zeď v nově vzniklé šatně. K tomu, aby vznikla vzdušná převlékárna, stačilo přidělat na strop systém Kvartal s kolejničkami a zavěsit sem lehkou záclonu, kterou jsme předtím ukořistili na oknech. Schoval se za ni otevřený šatník i zrcadlo. Za postelí byl až dosud neprakticky schovaný peřiňák. Ten Jana z kouta vytáhla a postavila ho vedle postele, kde slouží jako toaletní stolek. Čelo postele schovala pomocí tří měkkých sedáků. Barevný pruh za postelí tu působí uklidňujícím dojmem. Dřevěný díl v nohách postele Jana jednoduše schovala tak, že přes něj přetáhla bílé elastické prostěradlo. Protože v kuchyni zbyla ještě jedna bezprizorní skříňka, rozhodla se ji Jana využít jako noční stolek, který situovala k nohám Hančiny postele. Aby opravdu nepřišlo nic nazmar, vytvořila Jana ze skleněných baněk, které zbyly z lustru, lucerny, v nichž se svítí čajovými svíčkami.

Také Hanka má teď svoji tmavou stěnu. Jedná se o tutéž, proti které bude z druhé strany při práci sedět Vláďa. Hanka na ni bude hledět z postele. Aby se nápady skutečně dostavily, jsou na ní nalepené dva černé plakáty z dílny Petra Babáka s bílým nápisem ,představa‘ vyvedeným uprostřed tmavé plochy. Jako druhý odstín si Hanka vybrala elegantní temně růžovou a i v jejím pokoji oba výrazné tóny neutralizuje bledě modrá. Pokud jde o drobné detaily, které sem měly vnést ženskost, nesmíme zapomenout na oválné zrcadlo z Ikea s krajkovým okrajem. Zrcadlo zavěšené nad peřiňákem na krajkové šňůrce vytvořilo základ toaletního stolku. Stačilo přidat růžový taburet a koutek, kde se Hanka může vzhlížet, byl na světě. Abychom neubírali světlo záclonami, nalepila Jana na okno pruh z průsvitné samolepicí tapety s krajkovým dekorem. Pracovní místo je osvětlené zářivkou, která je tentokrát pro změnu zavěšená na modrých kabelech. Také deska Hančina stolu pochází z rozebrané skříně a nad stolem visí kontaktní kukačky, které svoji majitelku každou hodinu obřadně pozdraví.

Hanka i Vláďa mají u pracovního stolu staré židle, jejichž čalounění už není právě nejmodernější. I ty se Janě podařilo ošetřit. Použila k tomu barevná elastická obinadla, kterými sedák pevně ovázala. Nejen, že tak schovala staré čalounění, ale zároveň vytvořila i zajímavý ,cik cak‘ efekt.

Řekl o proměně

Vladimír Žák „V podstatě se dá říct, že jsem byl spokojený už ve chvíli, kdy Jana ze dveří od skříně ,vyrobila‘ pořádný stůl. Sám věci nerad měním, takže bych si maximálně vymaloval jednu zeď a měsíc dva bych se z ní klidně dokázal těšit.“

Jak na to

V případě, že potřebujete maximálně využít stávající zařízení, podívejte se na ně bez předsudků a vyberte všechny solidní kousky. My jsme s úspěchem pouze šachovali se starým dýhovaným nábytkem, který jsme zasadili do nového, moderně působícího barevného kontextu.

Víte, jak sehnat levné intimní osvětlení? Sáhněte do krabice s vánočními ozdobami. a vylovte šňůru s barevnými světly. Vytvořte efektní chumel a nechte viset ze zásuvky nebo ho omotejte, kde vás napadne.

Postel i pohovka
Pokud žijete v jedné místnosti, kde zároveň pracujete, přijímáte návštěvy, relaxujete i spíte, oceníte každý nápad, který rozšíří repertoár využití prostoru. Díky bambusovému paravánu se teď dá na posteli sedět a opírat se o zeď.

Před proměnou

Na Vláďově pokoji by se daly demonstrovat všechny neduhy zařízeného podnájmu. Místnost byla vybavená jen těmi nejnutnějšími kousky nábytku a celkově působila stroze a neútulně. Kromě spaní nerespektovala žádné potřeby ani přání podnájemníka. Při pronajímání bytu se navíc s majitelkou dohodli, že zachovají zařízení víceméně v původním stavu, takže manévrovací prostor byl poměrně omezený. Otázka stála, jak prostor zabydlet podle Vláďových představ a jak k tomu využít stávající nábytek.

Po proměně

Protože jsme měli povolené jenom minimální změny, soustředili jsme se na použití barev na zdech. Vláďa si vybral nekonvenční kombinaci žlutozelené se dvěma šedými odstíny. Pracovní plochu Jana vytvořila ze dveří, které vysadila ze společné skříně u Hanky v pokoji.

Řekla o proměně

Designérka Jana Vařechová Holoubková „Tahle dvojproměna měla jeden z historicky nejnižších rozpočtů, a navíc jsem byla omezená tím, že se byt musel zachovat v původním stavu. Spolehla jsem se na efektní a levné zlepšovací návrhy.“

Hanka Veselá „Trochu jsem se bála tmavé plochy na zdi, ale jsem ráda, že jsme to zkusili. Teprve teď začínám vnímat tenhle pokoj, jako že je opravdu můj, protože se tu úplně změnila atmosféra. Zdá se mi, jako by z něj vyzařoval můj vnitřní pocit.“

Schovávačka
Navlékací prostěradlo odpovídající velikosti vám pomůže zakrýt čelo postele, které nemůžete ani natřít, ani uříznout. Velkou výhodou této kamufláže je její časová a finanční nenáročnost. Skvělé je, že až se odtud budete stěhovat, stačí prostěradlo sundat.

Před proměnou

Před proměnou byl peřiňák utopený v rohu za postelí. Kvůli dřevěnému čelu postele se tu Hanka nemohla přes den opřít a číst si. Lustr, který vyšel z módy, neoživily ani příležitostné ozdoby.